21.září 2016 vyplula pražská loď Avoid za horizont našich běžných městských dnů.
Žiarislavovi se zas na chvíli podařilo rozveselit naše duše sevřené civilizací. Burácení slovenské vrchárské muziky rozhýbalo i zrezlou loď bez motoru, doživotně zakotvenou u náplavky pod železničním mostem. Ve stísněném plechovém podpalubí proměněném pomocí živých větví na slovanský svatoháj jsme si byli tak blízko, že hranice mezi účinkujícími a publikem zcela zmizela. Při koncertě se dokonce v jednu chvíli role otočila, když rozdivočelé publikum začalo na popud náhodných slovenských kolemjdoucích, kteří právě přiletěli z USA, zpívat slovenské lidovky (kapela s nástroji se zvládla připojit okamžitě). Muzičku prostě nešlo zastavit, zněla si „po svojom“… Zazněla i československá hymna, ale jen tak hezky, lidově, po našem. I „Nad Tatrou sa blíská“ znělo v podání Bytostí jako dobrá slovenská pecka. Mám ráda tyhle dvě hodiny všeobecné radosti, kdy do Čech přijedou „bratia“.
A jestli někomu energie malého národa, kterou se Žiarislav snaží chránit, připadá v dnešní době jako pouhý plamínek, ať se nenechá mýlit…
Karolína
